Psi z Balkánu
Naše záchranné akce probíhají i v zahraničí, zejména v zemích, kde jsou podmínky pro zvířata velmi složité. Každý pes, kterého zachráníme, dostává šanci na nový domov.
Velké populace psů bez domova.
Na Balkáně žijí velké populace psů bez stabilního domova. Jejich každodenní realita je tvrdá — hlad, zima, nemoci a neustálé ohrožení. Přestože jde o Evropu, situace v těchto zemích stále neodpovídá standardům péče o zvířata, na které jsme zvyklí jinde.
Velká část těchto psů se narodila přímo na ulici. Nikdy nepoznali bezpečí, pravidelnou potravu ani lidskou péči. Jiní byli opuštěni — často kvůli stěhování, chudobě nebo nezodpovědnému množení. Bez kastračních programů se problém dále prohlubuje a populace toulavých psů roste.
Navzdory těmto podmínkám jsou balkánští psi často velmi přátelští, učenliví a vděční. Každá adopce tak není jen záchranou jednoho života, ale i nadějí pro další psy, kteří čekají na svou šanci.
- 1 000 000+psů bez domovaodhady pro balkánský region
- 2zeměBosna a Hercegovina · Rumunsko
- 10 dnído utracenípodle dostupných informací z tzv. „táborů smrti“
Uvedené údaje vycházejí z dostupných odhadů a informací od místních organizací.
Proč zachraňujeme psy z Bosny a Rumunska?
Problém opuštěných a týraných psů souvisí především s lidským jednáním.
V Česku se setkáváme především se psy, kteří byli opuštěni, vyhozeni, týráni, pocházejí z množíren nebo nevhodných chovů, případně se o ně jejich majitel už nedokáže postarat.
- —opouštní psů
- —týraní psů
- —množírny a nevhodné chovy
- —nezodpovědné rozmnožování
- —nechtěné vrhy
- —psi, o které se majitel už nemůže nebo nechce starat
V České republice existuje systém útulků, veterinárního dohledu a právní ochrany zvířat. To samozřejmě neznamená, že je situace ideální. Rozdíl je ale v tom, že u nás neexistuje rozsáhlá populace psů, která by dlouhodobě žila mimo péči člověka a sama se na ulici rozmnožovala.
Na Balkáně je problém výrazně širší.
Vedle opouštění a týrání se zde setkáváme také s velkými populacemi psů bez majitele, jejich dalším rozmnožováním a nedostatečnou kapacitou systému péče. V některých oblastech se psi dlouhodobě pohybují volně na ulicích a ve veřejném prostoru. Část z nich se tam také rozmnožuje. Na svět tak přicházejí další štěňata, která často nemají majitele, bezpečné místo ani zajištěnou péči.
- —velké množství psů bez stabilního majitele
- —psi dlouhodobě žijící na ulicích a ve veřejném prostoru
- —nekontrolované rozmnožování
- —štěňata narozená přímo na ulici
- —opouštění a vyhazování psů
- —týrání, zanedbávání a zabíjení
- —omezená dostupnost veterinární péče
- —nedostatečné kapacity soukromých útulků a místních záchranářů
- —rozdíly v úrovni ochrany zvířat a její vymahatelnosti
- —v některých regionech odchyt a následné usmrcování psů
- —nedostatek dlouhodobých preventivních programů, zejména kastrací
Problém tak není pouze v jednotlivých opuštěných psech. V některých oblastech jde o celý systém, který se bez účinné prevence a dlouhodobé práce stále znovu obnovuje.
Když se problém řeší „očistou ulic“
V některých oblastech se problém s velkým množstvím psů bez majitele řeší především jejich odchytem z ulic a umístěním do zařízení, která mohou být přeplněná. V některých případech pak dochází také k jejich usmrcování.
Mezi ochranáři se pro některá taková zařízení používá označení „tábory smrti“. Nejde o označení všech útulků ani o situaci, která by byla stejná v celém Rumunsku nebo Bosně. Podmínky se výrazně liší podle regionu a konkrétního zařízení. Závažné případy ale nejsou pouze historickou záležitostí.
V Rumunsku se otázkou podmínek v některých městských útulcích a zacházení s odchycenými psy zabývá Evropský parlament i v roce 2026. V parlamentních otázkách byly popsány zprávy o zařízeních, která mají podle organizací na ochranu zvířat fungovat fakticky jako usmrcovací stanice.
V roce 2024 například došlo v útulku v Târgu Jiu k usmrcení 60 psů během jediné hodiny. Případ byl následně řešen i na úrovni Evropského parlamentu.Zdroj: Evropský parlament
V roce 2025 byla Evropskému parlamentu předložena také data týkající se několika rumunských okresů, podle kterých bylo v roce 2024 odchyceno 3 871 psů a 3 286 z nich usmrceno.Zdroj: Evropský parlament
Právě proti tomu chceme stavět jinou cestu. Proto je pro nás důležité působit přímo na místě a podporovat lidi, kteří se snaží tento systém měnit.
Proto zachraňujeme psy z Bosny a Rumunska
Nechceme tvrdit, že v České republice psi v nouzi nejsou. Jsou. Pomoc jednomu českému psovi a pomoc psům na Balkáně se ale navzájem nevylučují.
Na Balkáně se snažíme řešit problém tam, kde vzniká – a zároveň pomáhat konkrétním psům, kteří potřebují pomoc právě teď.
Proto kombinujeme několik věcí: záchranu psů, kastrační programy, veterinární péči, podporu místních záchranářů a následné adopce.
Dovoz do České republiky je pouze jednou částí této práce. Není to řešení celého problému.
Pes, kterého zachráníme a pro kterého najdeme vhodný domov, dostane šanci na nový život. Uvolněná kapacita místního záchranáře zároveň může znamenat možnost přijmout dalšího psa. A kastrace pomáhá předcházet tomu, aby se na ulici rodili další psi bez domova.
Právě kombinace záchrany a prevence podle nás dává největší smysl.
Kastrace řeší část problému přímo v místě
Pokud chceme počet psů bez domova dlouhodobě snížit, nestačí pouze zachraňovat ty, kteří už na ulici žijí. Musíme také zabránit tomu, aby se rodili další.
Proto je pro nás kastrační program důležitou částí naší práce. Zachráněný pes řeší jeden konkrétní život. Kastrace může zabránit narození dalších štěňat, která by jinak mohla skončit ve stejné situaci.
Kastrace sama o sobě problém nevyřeší. Musí být doplněna odpovědným vlastnictvím, osvětou, veterinární péčí a fungujícím systémem péče o zvířata. Proto kombinujeme prevenci se záchranou.
Země s vážnou situací.
Situace v Bosně a Hercegovině je dlouhodobě velmi vážná. Země se potýká s velkým množstvím opuštěných a pouličních psů, kteří žijí v nevyhovujících podmínkách a často trpí hladem, nemocemi a nedostatkem základní péče. Podle zkušeností místních organizací je tento problém výsledkem kombinace nedostatečné legislativy, slabého vymáhání zákonů na ochranu zvířat a absence systematických kastračních programů.
Téměř ve všech regionech dochází k přemnožení psů, kteří přežívají na ulicích, skládkách nebo v opuštěných objektech, kde jsou vystaveni extrémním povětrnostním podmínkám i lidské lhostejnosti.
V některých místech podle dostupných informací stále existují zařízení pro odchyt psů, která bývají označována jako „tábory smrti“ — nevyzvednutí psi zde mohou být po uplynutí lhůty utraceni.
Navzdory této realitě působí v Bosně a Hercegovině řada odhodlaných dobrovolníků a organizací, kteří se snaží situaci změnit. Poskytují psům krmivo, veterinární péči, organizují kastrace a hledají nové domovy převážně v zahraničí.
Jedna z nejzávažnějších situací v celé Evropě.
Situace v Rumunsku patří k nejzávažnějším v celé Evropě. Dlouhodobě zde dochází k nekontrolovanému množení psů, což vede k velkému počtu zvířat bez domova. Mnoho z nich končí svůj život na ulicích, kde čelí hladu, nemocem a neustálému nebezpečí.
Část psů je odchytávána do státních zařízení, která mají sloužit ke kontrole populace toulavých zvířat. V praxi jsou však tato zařízení často přeplněná a bývají označována jako „tábory smrti“. Psi zde podle dostupných informací žijí ve stresu a bez dostatečné péče a pro mnohé z nich jde o poslední zastávku, pokud se pro ně v krátké době nenajde domov nebo záchrana. Objevují se také zprávy o zneužívání dotací určených na eutanazie a o nehumánních způsobech usmrcování.
Navzdory těmto problémům působí v Rumunsku mnoho neziskových organizací a dobrovolníků, kteří se snaží situaci aktivně řešit. Zachraňují psy z ulic i z „táborů smrti“, poskytují jim veterinární péči, zajišťují kastrace a hledají pro ně nové domovy převážně v zahraničí.
Každá adopce tak představuje skutečnou změnu — nejen pro konkrétního psa, ale i pro celý systém, který je dlouhodobě přetížený.
Proč tedy některé psy vozíme do České republiky?
Kastrace pomáhají řešit budoucnost. Ale pes, který už dnes žije na ulici, je nemocný, zraněný, ohrožený nebo čeká v přeplněném zařízení, potřebuje pomoc teď.
A právě tady mají své místo adopce do České republiky.
Proč jim nehledáme domovy přímo v jejich zemi?
Ideální by samozřejmě bylo, kdyby každý zachráněný pes mohl zůstat ve své zemi a našel domov co nejblíže místu, kde žil.
V Bosně a Rumunsku je ale velmi obtížné najít dostatek vhodných místních domovů. Místní záchranáři často znají desítky až stovky psů, kteří potřebují pomoc, ale lidí, kteří jsou ochotni si psa skutečně adoptovat, zajistit mu veterinární péči, kvalitní krmení a dlouhodobou odpovědnou péči, je velmi malý zlomek.
A právě proto jsou domovy ve vyspělejších zemích Evropy důležité pro tyto psy. Česko má poměrně velký okruh lidí, kteří jsou ochotní si psy ze zahraničí adoptovat. Díky tomu můžeme hledat domov nejen podle toho, kdo si psa chce vzít, ale především podle toho, co konkrétní pes skutečně potřebuje.
Nejde tedy jen o to najít někoho, kdo psa chce. Jde o to najít člověka, který mu dokáže nabídnout bezpečný a stabilní život a je připravený převzít za něj dlouhodobou odpovědnost.
Jedna adopce může pomoci i dalším psům
- 1
Zachráněný pes
Počáteční bod cesty ke štěstí.
- 2
Vhodný domov v Česku
Bezpečné zázemí a milující rodina.
- 3
Uvolnění kapacity místního záchranáře
Místo pro dalšího potřebného jedince.
- 4
Možnost přijmout dalšího psa v nouzi
Řetězec pomoci se rozšiřuje.
- 5
Další záchrana
Nový život začíná právě teď.
Dovoz psa do Česka proto není jen o tom, že jeden pes dostane nový domov. Pro místního záchranáře může znamenat také uvolnění místa, času a prostředků pro dalšího psa, který čeká na pomoc.
Pokud má záchranář omezenou kapacitu, nemůže do péče přijímat další psy donekonečna. Každý bezpečně umístěný pes proto může vytvořit prostor pro další záchranu.
Neznamená to, že každý adoptovaný pes automaticky zachrání dalšího. Znamená to, že mezinárodní adopce může být jedním z nástrojů, který místním záchranářům umožňuje pomáhat dalším psům.
Mezinárodní adopce může uvolnit kapacitu místního záchranáře a umožnit mu přijmout dalšího psa.
Naším cílem není dovézt co nejvíce psů
Nechceme psy převážet jen proto, aby se jejich počet na Balkáně snížil. Každý přesun musí mít smysl.
Pes musí být zdravotně připravený na cestu, musí pro něj existovat vhodný domov a jeho adopce musí být zodpovědně připravená. Proto pro nás není důležitý počet dovezených psů, ale to, kolika konkrétním psům dokážeme skutečně změnit život k lepšímu.
Nejde nám o počet dovezených psů. Jde nám o to, aby každý pes, kterého dovezeme, dostal skutečně bezpečný a vhodný domov.
Zároveň ale víme, že samotné adopce problém nevyřeší. Proto jsou pro nás stejně důležité kastrace, veterinární péče a podpora místních záchranářů přímo na místě.
Dovozy nejsou celé řešení
Dovoz psů do Česka sám o sobě problém toulavých psů v Bosně ani Rumunsku nevyřeší. Pokud bychom pouze odváželi psy do zahraničí a současně se v místě dál nekontrolovaně množili další, problém by pokračoval.
Proto naši práci stavíme na více propojených pilířích.
- Záchrana
Pomoc konkrétním psům, kteří jsou právě teď v nouzi.
- Kastrace
Prevence dalšího nekontrolovaného množení.
- Veterinární péče
Léčba nemocných a zraněných psů a prevence.
- Adopce
Hledání bezpečných a vhodných domovů.
- Podpora místních záchranářů
Pomoc lidem, kteří pracují přímo na místě.
- Osvěta
Prevence, odpovědné vlastnictví a změna přístupu ke kastracím.
Nechceme problém přenášet do České republiky
Rozumíme obavě, že dovoz psů ze zahraničí může představovat zdravotní riziko. Právě proto pro nás není přijatelné psa pouze naložit do auta a přivézt. Každý přesun musí být připravený s ohledem na zdravotní stav konkrétního psa, platná veterinární pravidla a především jeho bezpečnost.
Jak psy připravujeme na cestu
Každý pes před cestou prochází veterinární přípravou odpovídající jeho věku a zdravotnímu stavu. Do nové rodiny odjíždí:
- očkovaný proti vzteklině a infekčním onemocněním
- čipovaný a řádně identifikovaný
- odčervený
- ošetřený proti blechám a dalším vnějším parazitům
- vyšetřený na lymskou boreliózu
- vyšetřený na ehrlichiózu
- vyšetřený na anaplazmózu
- vyšetřený na dirofilariózu
Součástí přesunu je také potřebná veterinární dokumentace a splnění podmínek pro cestu. Pokud zdravotní stav psa vyžaduje další vyšetření nebo léčbu, řešíme je individuálně.
Kastrace je součástí odpovědné adopce
Psi starší jednoho roku odjíždějí do nových rodin vykastrovaní.
U štěňat se kastrace provádí až po dosažení vhodného věku. Noví majitelé se proto zavazují zajistit kastraci podle doporučení veterináře.
Bezpečný přesun nekončí u veterináře
Stejně důležité jako zdravotní příprava je pro nás najít pro konkrétního psa skutečně vhodný domov. Posuzujeme proto vhodnost psa pro adopci a prověřujeme také adoptivní rodinu – její možnosti, zkušenosti a podmínky, které může konkrétnímu psovi nabídnout.
Nejde nám o to najít jakéhokoli člověka, který si psa vezme. Jde nám o dlouhodobě fungující adopci a bezpečný domov.
Naším cílem není dovážet co největší počet psů. Naším cílem je pomáhat konkrétním psům, pro které dokážeme zajistit bezpečnou cestu, odpovídající veterinární péči a vhodný domov.
Důležitější než počet dovezených psů je pro nás kvalita každé adopce.
Pomáháme i českým psům
Pomoc psům v zahraničí pro nás neznamená, že jsou čeští psi méně důležití. I v České republice existují psi v nouzi – psi opuštění, týraní, psi z množíren nebo psi, o které se jejich majitelé již nedokážou postarat.
Český problém má ale jinou podobu než problém rozsáhlých pouličních populací v některých oblastech Balkánu. Proto podporujeme pomoc psům v České republice podle našich možností a zároveň pracujeme v zahraničí tam, kde vidíme možnost dlouhodobého dopadu.
Nechceme pouze dovážet psy z Balkánu
Chceme pomáhat měnit podmínky, kvůli kterým se tam psi do nouze dostávají.
Záchrana pomáhá psům, kteří potřebují pomoc teď. Kastrace pomáhají předcházet tomu, aby se další psi do stejné situace narodili. Adopce mohou uvolnit kapacitu místním záchranářům. Podpora místních organizací pomáhá řešit problém přímo v místě.
Právě kombinace těchto přístupů podle nás dává největší smysl.
Jedna adopce pomůže jednomu psovi.
Prevence může pomoci celým generacím psů.
Kombinace obojího má největší smysl.